Několik stovek milionů lidí po celém světě pracuje v kancelářích. Mnoho z nich je nespokojeno s okolními podmínkami, ve kterých pracují. Nejčastějšími důvody jsou stížnosti na tepelnou pohodu a kvalitu vzduchu v místnosti.

Stížnosti obvykle musí prověřovat měřicí technik. Ten čelí výzvě objektivně vyhodnotit tepelné pocity zaměstnanců, aby zjistil, zda jsou stížnosti oprávněné, lokalizoval jejich příčiny a následně je odstranil.

Z hospodářského hlediska je samozřejmé, že je třeba brát stížnosti vážně, protože výkon zaměstnanců je přímo závislý na okolních podmínkách na pracovišti.

Cílem tohoto praktického průvodce je nabídnout podporu těm, kteří jsou zodpovědní za vnitřní klima a identifikovat možné způsoby objektivního posouzení subjektivních dojmů o úrovni pohody prostředí v případě stížností.

Tepelná pohoda hraje rozhodující roli při ovlivňování tělesných a duševních schopností. 

Citlivost lidského těla na teplo závisí v podstatě na jeho tepelné rovnováze. Tato tepelná rovnováha je ovlivněna fyzickou aktivitou a oděvem, stejně jako parametry okolními ovzduší.

Těmi jsou:

• Teplota vzduchu
• Vyzařovaná teplota
• Rychlost proudění vzduchu (průvan) 
• Vlhkost vzduchu

Tepelná pohoda nastává, když se člověk cítí tepelně neutrální. K tomu dochází, když lidé považují parametry okolního ovzduší (teplota, vlhkost, průvan a vyzařovaná teplota) za příjemné. Když nejsou žádné požadavky na teplejší nebo chladnější, ani na sušší nebo vlhčí vzduch v místnosti. Tepelná pohoda závisí také na druhu činnosti a oděvu.